Řecko- 1.část

5. října 2012 v 20:40 | Ivie |  Moje
Jak už jsem slíbila, tento článek bude o mém 14 denním ozdravném pobytu v Řecku. Doufám, že se vám tento článek, nebo alespoň fotky budou trochu líbit.
Rozdělím to na několik částí, aby toho nebylo zas moc.



Začalo to v pondělé, 17. září. O v jednu ráno jsme vstali, a ve 2 už vyrazily na letiště. Cesta trvala něco málo přes vě hodiny. Cestou jsem nepotkali snad nic jinýho, než kamiony, strašný.

Když jsme přijeli na letiště, objevili jsme se na místě, které sem tam neznala, přestože jsem už na letišti jednou byla. Když jsme přišli do haly, kde jsme se měli sejít. Tam jsme se šli zapsat. Bylo tam spousta lidí, a většina mi přišla zvláštní :D Když jsem viděla poprvé náš oddíl, myslela jsem si, že už to snad horší nebude. Pak jsme šli do odbavovací zóny. Tam to šlo docela rychle. Když jsme se ocitly ve volné zóně, nás oddíl hrál takovou trapnou poznávací hru- každej řekl svoje jméno, svoje koníčky a tak. Všechno jsme to dělali se svou vedoucí, u které si každý myslel, že bude fajn. Bohužel, postupem času všichni zjistili, že opak je bohužel pravdou. Jelikož se tam nikdo neznal ( z našeho oddílu ) kromě mě, sestry, a kamarádky, se kterou jsem si už psala, tak všichni stály, a koukali na sebe. Měla jsem smíšené pocity. O každém sem si myslela něco, ale to se hodně rychle změnilo. V 7:45 jsme nastupovali jsme do letadla. Každý si mohl sednout kam chtěl, protože celé to letadlo bylo jen pro nás ( ozdravný pobyt). Celkem tam letěli dvě letadla dětí. Já si sedla k okýnku, kam jsem chtěla, a ke křídlu, kam jsem zase nechtěla, ale co se dalo dělat. Začalo hlášení, letušky ukazovali co máme dělat v případě nouze, a bylo na nich vidět, jak už to mají naučené. Letadlo startovalo, a protože jsem letěla poprvé, nečekala jsem, že při vzletu mě to tak přilepí k sedačce. Každopádně když jsme byli ve vzduchu, byl to úžasnej pocit.
Když jsme přiletěli do Soluně, tak tam pršelo, bylo škaredě, a každej byl docela naštvanej, protože čekal teplo. Letiště tam se nedá srovnávat s Prahou, je tam docela chudé, takové zastaralé, oproti tomu našemu. Pak nás rozdělili do autobusů, který nás za dvě hodiny zavezl na určené místo- hotel Poseidon Beach, který je pár metrů od pláže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 projektjulena projektjulena | Web | 6. října 2012 v 13:39 | Reagovat

Ahoj, četla jsem tvůj návod na výrobu rozcestníku, který se pokouším udělat asi už půl roku a stále mi to nejde. Chtěla bych se zeptat, jestli bys mi s ním nepomohla... :) Předem děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama